Mat 6 | CzeCSP | STEP | „Dávejte si pozor, abyste nekonali ⌈svou spravedlnost⌉ před lidmi, ⌈jim na odiv⌉; jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.“

Matthew 6

Pokrytecká nábožnost a pravá zbožnost

1 „Dávejte si pozor, ^{▼▼7,15; 10,17; 16,6; L 20,46; Sk 20,28} abyste nekonali ⌈svou spravedlnost⌉ ^{▼▼var.: své skutky milosrdenství} před lidmi, ^{▼▼23,5; Ga 6,12} ⌈jim na odiv⌉; ^{▼▼ř.: abyste od nich byli viděni} jinak nemáte odměnu ^▼▼5,12! u svého Otce, který je v nebesích.“

2 „Když tedy ⌈dáváš almužnu⌉, ^{▼▼ř.: činíš milosrdenství; Slovo „almužna“ pochází od právě zde uvedeného ř. eleémosyné, které prvotně znamenalo lítost / slitování nad někým, potom dobrodiní prokázané potřebnému (jako např. ubytování pocestných, výchova sirotků, navštěvování nemocných apod.). L 11,41; 12,33; Sk 3,2!} nevytrubuj ^{▼▼Nevíme, zda to bylo míněno doslovně, či v přeneseném smyslu. Srv. př 20,6; Oz 8,1} to před sebou, jak to činí pokrytci ^{▼▼Ř. hypokrités označovalo původně herce vystupujícího pod maskou. Později toto slovo získalo přenesený hanlivý význam. V r. 1931 L. Waterman odkryl v městě Sepforis, které leželo nedaleko Nazaretu, amfiteátr pro 5000 lidí. Je možné, že zde měl Ježíš na mysli zmíněný původní význam slova hypokrités, protože herec je člověk, který při volbě svých gest, svého úsměvu apod. myslí také na jejich účinek na veřejnost. v. 5.16; 7,5; 15,7; 22,18; 23,13nn; 24,51; L 12,56; Ga 2,13} v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. ^{▼▼J 5,44} Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 3 Ale když ty ⌈dáváš almužnu⌉, ^{▼▼Nevíme, zda to bylo míněno doslovně, či v přeneseném smyslu. Srv. př 20,6; Oz 8,1
,} ^{▼▼Sk 3,3} ať tvá levice nepozná, co činí pravice, 4 aby tvá almužna ^{▼▼ř.: skutek milosrdenství (srv. v. 2)} zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ^{▼▼v. 6.18} ti odplatí [zjevně].“

5 „A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, ^{▼▼Židé se modlili ráno před východem slunce, kolem třetí hodiny po poledni (Sk 3,11) a večer po západu slunce (Da 6,11).} stojíce ^{▼▼Mk 11,25; L 18,11} v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, ^▼▼24,26p zavři za sebou dveře ^{▼▼2Kr 4,33} a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí [zjevně]. 7 Když se modlíte, ⌈neopakujte naprázdno slova⌉ ^{▼▼O přesném významu slova battalogein není mezi badateli shoda. HL; ani v LXX se nevyskytuje.} jako pohané, ^{▼▼1Te 4,5} neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. ^{▼▼1Kr 18,26nn; Sk 19,34} 8 Nebuďte proto jako oni; vždyť [Bůh,] váš Otec ví, co potřebujete, ^{▼▼v. 32; L 12,30; v ř. je vyjadřováno (v NS 40×) sloveso 'potřebovat' jako 'mít potřebu'} dříve, než jej poprosíte. 9 Vy se modlete takto: ^{▼▼//L 11,1nn} Otče ^{▼▼7,11; 11,25!; Ř 8,15} náš, ^{▼▼Oslovení Boha jako Otce jednotlivcem se objevuje až v apokryfním (resp. deuterokanonickém) spise Sírachovec (23,1.4) z 2. stol. př. Kr. Je však doloženo pro židovstvo doby těsně před NS. Dnes známe minimálně jeden text z Kumránu, v němž jednotlivec oslovuje Boha jako svého Otce. Jde o fragment ze 4. kumránské jeskyně, který hovoří o Josefovi Egyptském a kde se Josef obrací na Boha slovy: „můj Otče a můj Bože, neponechávej mě v rukou pohanů“ (4Q 372 frg. 1,16).} který jsi v nebesích, ^{▼▼2Pa 20,6; Ž 115,3} buď posvěceno ^{▼▼L 10,3} tvé jméno. ^{▼▼Ez 36,23} 10 Přijď tvé království. ^{▼▼3,2; Ř 14,17; Zj 12,10} Staň se tvá vůle ^{▼▼7,21; 12,50; 26,42; J 4,34; Sk 21,14; Ř 1,10!; 1Te 4,3} jako v nebi, tak i na zemi. 11 Náš denní ^{▼▼Od samého počátku způsobovalo slovo epiúsios překladatelům problémy. Vulgáta má v Mt: „nadpodstatný“, avšak v L 11,3 „každodenní“. Podle Jeronýma tzv. Hebrejské evangelium četlo máchár (zítřek). Zřejmě je tu třeba mít na zřeteli obojí význam, duchovní a tělesný. Pokud se „zítřek“ chápe eschatologicky, pak by mohlo jít o „chléb budoucího věku“.} chléb ^{▼▼Př 30,8; Iz 33,16} dej nám dnes. 12 A odpusť ^{▼▼Ex 34,9; 1Kr 8,30; Ž 25,11; 103,3} nám naše viny, ^{▼▼ř.: dluhy. Pojem „vina“ ve smyslu „dluh“ i „hřích“ je vlastní aramejštině (chóbá‘).} jako jsme i my odpustili ^{▼▼18,21—35; Mk 11,25; Ef 4,32; Ko 3,13} ⌈těm, kdo se provinili proti nám⌉. ^{▼▼ř.: našim dlužníkům — použito v přenes. významu, srv. L 11,4; 13,4; ř. 'odpouštíme každému, kdo je nám dlužen'} 13 A neuveď nás do pokušení, ^{▼▼n.: zkoušky} ale vysvoboď nás od ⌈toho Zlého⌉ ^{▼▼n.: zlého; 5,37; 2Te 3,3} [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen]. 14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí ^{▼▼1J 1,9} váš nebeský Otec i vám; 15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“

16 „Když se postíte, ^{▼▼4,2; Neh 1,4; Iz 58,4; L 18,12p; Sk 10,30; 2K 6,5} nebývejte zasmušilí ^{▼▼1Kr 21,27; L 24,17†} jako pokrytci; ⌈ti se totiž tváří ztrápeně⌉, ^{▼▼ř.: ti totiž činí své tváře nevzhledné} aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu. 17 Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem ^{▼▼Rt 3,3; 2S 12,20; Kaz 9,8; ::Da 10,3} a svou tvář umyj, 18 abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.“

Poklady v nebi

„Neshromažďujte ^{▼▼Ž 39,7} si poklady ^{▼▼Př 23,4; L 12,21; 1Tm 6,9; He 13,5} na zemi, kde je ničí mol ^{▼▼L 12,33; Jk 5,2} a rez ^{▼▼Brósis zn. vlastně „jedení“, pokrm (J 4,32; 6,27.55; Ř 14,17 …). Podle některých se v tomto v. jedná o hmyzí škůdce (např. červotoč), podle jiných o rez. (Srv. Jk 5,3, kde je však užito slovo ios.)} a kde se zloději prokopávají a kradou. 20 Shromažďujte si poklady v nebi, ^{▼▼19,21; 1Tm 6,19; He 10,34; Ko 3,2} kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou. 21 Neboť kde je tvůj ^{▼▼var.: váš … vaše} poklad, tam bude i tvé ^{▼▼var.: váš … vaše} srdce.“ ^{▼▼Jr 22,17}

22 „Lampou ^{▼▼//L 11,34—36} těla je oko. Je–li tvé oko čisté, ^{▼▼ř.: jednoduché / prosté} celé tvé tělo bude ⌈plné světla⌉. ^{▼▼n.: zářící (Mt 17,5 a L 11,34.36)} 23 Ale je–li tvé oko špatné, ^{▼▼srv. h. idiom: zlé oko = lakomství / závist (Př 23,6p; 28,22p; Mt 20,15; Mk 7,22)} celé tvé tělo bude temné. Je–li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!“

24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; ^{▼▼1Kr 18,21; Jk 4,4} buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit ^{▼▼ř.: být otrokem (douleuein) stejně jako výše} Bohu i mamonu.“ ^{▼▼//L 16,13}

25 „Proto ^{▼▼//L 12,22—31} vám pravím: Nedělejte si starosti ^{▼▼Mt 13,22!; L 10,41; Fp 4,6; 1Pt 5,7} o svůj život, ^{▼▼ř.: svou duši … Není duše …} o to, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život ^{▼▼ř.: svou duši … Není duše …} víc než pokrm a tělo víc než oděv? 26 Pohleďte na nebeské ptáky: ^{▼▼Jb 12,7n; Př 6,6—8} nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. ^{▼▼Ž 104,27; 145,15n; 147,9} Což vy nejste o mnoho cennější než oni? 27 Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat ⌈k délce svého věku⌉ ^{▼▼n.: ke své výšce} jediný loket? 28 A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou, 29 a pravím vám, že ani Šalomoun ^{▼▼1Kr 10,4nn} v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. 30 Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, ^{▼▼Jk 1,10} která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní? ^{▼▼Výrazy oligopistos (Mt 6,30; 8,26; 14,31; 16,8; L 12,28†), oligopistia (Mt 17,20†) se vyskytují jen v kř. literatuře. Jde o semitismus (h.: „malé víry“). Rabínské výklady tak označovaly ty, kdo sbírali manu do zásoby (Ex 16,20).} 31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: 'Co budeme jíst?' nebo: 'Co budeme pít?' nebo: 'Co si oblečeme?' 32 Neboť o to všechno horlivě usilují ^{▼▼n.: … vyhledávají / si přejí (L 4,42; 11,29; Ř 11,7; Sk 13,7; He 11,14; 13,14)} pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. 33 Hledejte však nejprve Boží ^{▼▼var.: jeho} království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno. 34 Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek ⌈bude mít své vlastní starosti⌉. ^{▼▼n.: se bude starat o sebe} Každý den má dost vlastního trápení.“